Jak Lenky k potkanům přišly

  K hlodavcům jsem měla vždycky blízko. Mým prvním byl křeček Míša. To jsem byla ještě úplně malinká. Když mi bylo asi 12 let, tak jsem si pořídila křeččici Týnu. Asi o rok déle jsem začala poprvé přemýšlet o potkanech.

První impuls jsem dostala od spolužačky Hanky, která měla doma dvě potkaní slečny. Nabídla mi, že by jednu nakryla a nějaké miminko/ka mi nechala. Když jsem s tímhle nápadem přišla domů, tak jsem samozřejmě nepochodila. Kauza "Potkan" tedy na čas utichla. Ale jak píši - na čas.

Čas běžel dál a když na tom byla už Týna špatně, začala jsem o potkánka znovu usilovat. Nechtěla jsem zůstat bez myšáka. A tak jsem dostala čestné povolení. 27. května 2008 jsme se vypravili do svitavské Chovenky. Byl to jediný zverimex, kde v té době byli potkani k dostání. Se mnou jely i spolužačky Hanka (která mezitím o potkanky přišla) a Markéta. Můj vysněný potkan byl bílý s šedými fleky a černýma očima. A zrovna takový tam byl. Byla to moje Heather. A protože holky při pohledu na její sourozence nemohly odolat, tak si Hanka domů odvezla dvě holky, kterým dala jména Alex a Josha. Markéta si domů vezla slečnu Sellby.

Na doporučení dalších chovatelů jsem se po pár dnech rozhodla Heather pořídit kamarádku. A tak se u nás 13. června 2008 objevila Jessie. Černá hooded potkanka. Ale jejich soužití nebylo zrovna dokonalé.

Kvůli častým rvačkám musely holky bydlet každá zvlášť. Mimo klec se snesly a vycházely spolu dobře. Zkoušela jsem různé triky a postupy, co s holkama i klecí udělat, aby problémy zmizely, ale nic nebylo platné. Tak jsem holky pouštěla co nejčastěji navolno, aby se vyblbly. Chodily se mnou často i ven.

Heather byla skvělý potkan. Naučila se přijít na zavolání, byla mazlivá, učenlivá. Prostě ideální potkanka. Jessie svoji původní plachost bohužel nikdy nepřekonala. Nerada se nachávala brát a sama od sebe za mnou málokdy přišla. Těžko říct, jestli to bylo způsobeno špatným zacházením ve zverimexu, nebo to měla prostě jen v povaze. Byla hodná, ale plachá.

O Heather jsem přišla 23.4.2010. Osudnou se jí stala chronická respiratorní choroba potkanů. Když už se vysloveně trápila, nechala jsem ji uspat. Jessie měla osud obdobný († 7. 8.2010). Na to, že se jedná o tuhle nemoc a jak se při ní zařídit jsem bohužel musela přijít sama a přišla na to pozdě.

Potom přišla potkaní pauza. Ta trvala až do 18.12.2011, kdy jsme si z ChS Sankari z Brna dovezli Charlieho a Freuda :) Jak obrovský je rozdíl mezi potkanem ze zverimexu a od chovatele bych nikdy nevěřila. Není to jenom o nějakých papírech (které jsou v celkovém výsledku zcela nepodstatné), ale hlavně o chování potkana, jeho povaze, předchozím zacházení, podmínkách, ve kterých vyrůstal, a nízkých předpokladech vrozenýchých nemocí.

Kluci si moji mamku získali dokonce tak, že se rozhodla pořídit si ze stejné ChS další čtyři kluky - Willyho Wonku, Waldemara, Xixiho a Xaveria :) 5. 2. 2012 jsem se stala řádným členem ZOCHMH a společně s mamkou jsme 7. 3. 2012 založily oficiální ChS Löwin.

Tuto stránku píšeme obě dvě, většinou ale já, Lenka mladší. Lenka starší jen občas :) Ta tu zastujupe spíše funkci editora textů :)

Prozatím neplánujeme naši smečku nijak rozšiřovat, 4 + 2 je tak akorát :)